-
Notifications
You must be signed in to change notification settings - Fork 1
O tom kdo jsme, jak a proč jsme vznikli, si můžete přečíst na našich webových stránkách. Co chceme a na základě jakých hodnot fungujeme, najdete v našem manifestu.
Klimatický kemp vychází z principu udržitelnosti. Celý kemp je ukázkou udržitelného způsobu života. Elektřinu si vyrábíme sami pomocí solárních panelů. Podáváme výhradně veganské jídlo z lokálních farem a obchodů. Třídíme odpad a kompostujeme veškeré zbytky. Vycházíme rovněž z principů nehierarchie. Každý účastník a účastnice kempu má možnost podílet se na rozhodování o chodu kempu, stejně jako se zapojit do jeho fungování. Na kempu jsou pravidelná ranní pléna, na kterých se rozhoduje o všem podstatném. Na plénech rozhodujeme všichni společně, ideálně tak, aby finální rozhodnutí vyhovovalo všem.
Příčinou lidmi způsobené změny klimatu je nadměrné vypouštění skleníkových plynů (hlavně CO2 a metanu) a velkoplošné odlesňování. Její rychlost je o několik řádů vyšší než v případě přirozené změny klimatu.
Podle dat NASA, NOAA^[^1]^ i britské Met Office^^2^ byl rok 2016 tím nejteplejším v zaznamenaných dějinách, druhým nejteplejším byl rok 2017 a třetím rok 2015. Sedmnáct z osmnácti nejteplejších let naměřili vědci po roce 2000. Celých 97 procent vědců se shoduje^^3^, že lidská činnost je hlavní příčinou oteplování planety. Mezi všemi příčinami měnícího se klimatu jasně vyčnívá těžba a spalování fosilních paliv. Pokud se máme vyhnout katastrofálnímu oteplení o víc než 2 stupně Celsia, musí podle vědců nejméně 80% všech známých zásob fosilních paliv zůstat pod zemí.^^4^
Projevy změn klimatu se různí podle toho, kde se zrovna odehrává. Patří mezi ně vlny sucha a veder^^5^, zvyšující se hladina oceánů^^6^, mizení živočišných^^7^ a rostlinných druhů^^8^, ohrožení zemědělské produkce, zničující lesní požáry^^9^, silné tropické bouře^^10^ a masivní tání ledovců v Arktidě.
Žádný jiný zdroj energie neprodukuje tolik skleníkových plynů jako uhlí. V roce 2013 mělo celosvětově na svědomí 15,5 miliard tun emisí CO2 . To odpovídá přibližně 43 procentům veškerého vypuštěného oxidu uhličitého a více než čtvrtině všech emisí skleníkových plynů.^^11^
Průmyslové státy globálního severu historicky vypustily osmdesát procent světových emisí skleníkových plynů, dopady klimatické změny způsobené vypouštěním emisí však pociťují především země chudého jihu. Česká republika z hlediska historické odpovědnosti zaujímá 19. místo z hlediska počtu vypuštěných emisí.^^12^
Třiašedesát procent světových emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností mezi léty 1751 a 2010 má na svědomí devadestát firem. Je mezi nimi padesát soukromých firem jako Chevron, Shell, BP, Exxon, jednatřicet státem vlastněných firem jako je například saudskoarabská Saudi Aramco a devět státem provozovaných firem, většinou produkujících uhlí ve státech jako Polsko nebo Čína. Polovinu těchto emisí firmy vyprodukovaly po roce 1988.^^13^
Jedna ze studií dokazuje, že procento nejbohatších lidí produkuje dva tisíce krát větší počet emisí než procento nejchudších.^^14^ Nelze proto říct, že za změny klimatu neseme všichni stejnou odpovědnost. Rozdělení rizika souvisí i s rozdělením moci ve společnosti.
Klimatické změny nerovnost mezi lidmi nadále posilují. Se zvyšující se teplotou může brzy do extrémní chudoby spadnout další milion lidí. Vlny sucha, záplavy a tropické bouře hatí dlouhodobé snahy o odstranění globální chudoby a tlačí miliony lidí do existenčních problémů.^^15^
My v České republice ke změnám klimatu hojně přispíváme těžbou a spalováním uhlí. V přepočtu na počet obyvatel vypouštíme čtvrtý nejvyšší počet emisí uhlíku v Evropské Unii, konkrétně 12 tun na osobu.^[^16]^ Závislost naší země na uhlí způsobuje i dlouholetou devastaci severočeského a severomoravského regionu a zároveň výrazným způsobem zhoršuje zdraví lidí. Zbytečně provozujeme arzenál zastaralých uhelných elektráren, přestože každý rok vyveze Česká republika do zahraničí více elektřiny, než spotřebují všechny domácnosti. Díky tomu patří k zemím s největším množstvím vývozu elektřiny. Místo nesmyslných úvah o ustupování zájmům uhlobaronů bychom tedy měli červenou čáru limitů v mapě posunout opačným směrem a ukončit těžbu a spalování uhlí co nejrychleji.
Proč používáme přímou akci a někdy i porušujeme zákon, namísto abychom psali petice a protestovali legálně?
Na světě existuje dostatek důkazů, že pokud nezačneme v boji proti změnám klimatu co nejrychleji jednat, koledujeme si o pořádný malér. Vědci pravidelně informují o alarmujícím stavu planety, sepisují studie o možnostech přechodu na obnovitelné zdroje, ekologické organizace předkládají argumenty, pořádají demonstrace, píší petice.
V prosinci 2015 se téměř dvě stě států dohodlo na klimatické konferenci v Paříži, že nedopustí průměrné oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Pokud by státy splnily všechny závazky vyplývající z pařížské dohody dosáhlo by průměrné oteplení planety až 2,7 stupňů Celsia.
Vzhledem k vážnosti přicházející klimatické krize jsme se rozhodli připojit ke vzrůstajícímu hnutí za klimatickou spravedlnost. Tisíce obyčejných lidí po celém světě blokují rypadla, rozestavěné ropovody a doly, aby zastavil fosilní průmysl od devastace světa. Jsme si vědomí, že na politiky se již nelze plně spolehnout. Jednat musíme my sami. Chceme již existující hnutí obohatit o prvky nenásilné přímé akce, které v minulosti pomohly prosadit volební právo pro ženy, osmihodinovou pracovní dobu či zrušení otroctví a rasové segregace.
Za rok 2018 vyvezla/ prodala ČR do zahraničí 13,9 TWh, to je přibližně 15%^^17^ veškeré v Česku vyrobené elektřiny. Pokud bychom omezili vývoz na 2,3 TWh, tak můžeme za současné situace zavřít jak druhou největší tepelnou elektrárnu Počerady, která je zároveň největším zdrojem skleníkových plynů u nás^^18^, tak elektrárnu Chvaletice, které jsou třetí největší uhelnou elektrárnou u nás, a navrch ještě elektrárnu Dětmarovice. Při omezení vývozu elektřiny k řádově GWh za rok bychom k tomu ještě mohli zavřít třeba 7. nejvýkonnější uhelnou teplárnu Opatovice.^^19^
Objem vyvezené elektřiny z ČR by plně pokryl roční spotřebu českých domácností a ještě by více než 1 TWh elektřiny zbyla.
V emisi skleníkových plynů ČR nadále patří mezi státy s nejvyšší produkcí skleníkových plynů na obyvatele. Konkrétně v roce 2017 s hodnotou 9,8 t CO2ekv./obyv., což byla pátá nejvyšší hodnota v EU a dvacátá na světě, výrazně převýšila celoevropský průměr.
Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. Dokládá to nová studie renomované konzultační společnosti Energynautics.^^20^ Hlavním výsledkem modelu, který testoval řadu parametrů sítě v patnáctiminutových intervalech, je zjištění, že ani po rozsáhlé transformaci energetiky nebude ohrožena bezpečnost dodávek spotřebitelům.
Podle analýzy konzultační společnosti SEVEn (prosím neplést s Tykačovou Severní energetickou) může v ČR zajišťovat větrná energetika minimálně 2 426 trvalých pracovních míst v roce 2030 a 5 583 v roce 2050.^^21^ Podle analýzy Komory obnovitelných zdrojů pak v procesu vzniku průmyslu větrných elektráren může vzniknout až 20 tisíc pracovních míst.^^22^
Aliance stavebních firem Šance pro budovy spočítala, že práce na energetické renovaci budov napříč Českou republikou může vytvořit až 30 tisíc pracovních míst. Další minimálně tisícovku pracovních míst může vytvořit průmysl solární energie.^^23^ Konkrétně v Ústeckém kraji může díky investicím do šetrných zdrojů vzniknout přes 2300 pracovních příležitostí. Může jít třeba o výstavbu a provoz bioplynových stanic nebo instalaci tepelných čerpadel.
Pro severočeský kraj a konkrétně místa postižená těžbou uhlí existují i studie na využití těžbou zničených území pro nepotravinářské zemědělství. Jedna ze studií počítá s obnovou tzv. „nízkého lesa", tedy s pěstováním původních rychlerostoucích dřevin pro účely energetického využití (na to navazují malé farmy, výrobny peletek apod.). Toto využití zničených území by umožnilo vytvořit řádově tisíce nových pracovních příležitostí (tato konkrétní studie cca 2500 nových míst). [^1]: https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/noaa-nasa\_global\_analysis-2016.pdf
[^16]: Zdroj IPCC